Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Východ versus Západ: Příběh dvou profesorů

16. 06. 2017 19:04:53
Varování před posunem naší republiky na východ se většinou týkají politiky a ekonomiky. Coby studenta mě však zajímá zejména povaha vzdělávacího systému. Díky pobytu v zahraničí jsem dostal možnost srovnání - tady je.

Jednou z hrozeb, před kterou nás varují různí politici, aktivisté a komentátoři více či méně významných médií, je posun České republiky směrem na východ. Pokud jejich argumentaci čtu správně, mají na mysli zejména politické uspořádání a ekonomickou úroveň. V těchto dvou kategoriích je rozdílů nade vší pochybnost hodně, jejich srovnávání čteme dnes a denně včetně názorů na to, kam zrovna patříme.

Mě však coby studenta zajímá srovnání vzdělávacího systému a povahy vzdělávání obecně. Vzhledem k jeho k důležitosti je udivující, že vzdělávání není více akcentováno – budoucí generace přece určí, kudy se bude společnost ubírat a prostředí, ve kterém dospívá, na ni má zásadní vliv. Studium v Petrohradě mi dává možnost toto srovnání provést, protože, věřte nebo ne, petrohradská akademická půda je světu podstatně otevřenější, než ta naše, a to jak východním, tak západním směrem. Kontrastů jsem zaznamenal celou řadu, pro stručnost uvedu jeden obzvlášť ilustrativní: Příběh dvou profesorů.

Doktor Christopher Gerry, národností Brit, získal vzdělání na University of Essex, působil na University College London a v současnosti vede laboratoř ekonomie zdraví na Higher School of Economics v Petrohradě. Během mého pobytu mimo jiné přednášel teorii veřejné volby. Jeho přednášky byly živé, plné vtipů a diskusí, s minimem matematiky a formálních modelů. Co je pro tento příběh důležité, nebylo hodiny bez narážky na brexit nebo amerického prezidenta. Uvedu příklady. Klíčovým problémem veřejné volby je fakt, že i společnost racionálních individualit může dojít k iracionálním skupinovým rozhodnutím. Jako příklad posloužilo zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA nebo rozhodnutí Britů opustit EU. Zásadní vliv médií na politický proces může být údajně ilustrován faktem, že na referendu a vystoupení Velké Británie z EU měla zájem britská média. Dále je příčinou brexitu konzervativní lobby, která protlačila určitý způsob hlasování. Mám podezření, že jedna z přednášek neodpadla pouze kvůli pracovní cestě do Londýna, ale kvůli účasti doktora Gerryho na March for Europe, o němž nám pak živě vyprávěl. Používal jej také jako příklad toho, že někteří lidé jsou kromě materiálních faktorů motivováni i vyššími cíly. S Trumpem, případně konzervativci, byla situace stejná – Trump vyhrál mimo jiné díky tomu, že zmanipuloval neinformovanou většinu.

Doktor Sloboďan, národností Rus, vystudoval Washington University v USA, poté působil v belgické centrální bance a na různých evropských univerzitách, včetně prestižního pražského ekonomického institutu CERGE. Nyní je vedoucím katedry ekonomie na HSE v Petrohradě a přednáší magisterskou makroekonomii. Jeho přednášky bývaly poměrně suché, na vtipy chudé, zato plné matematiky, grafů a formálních modelů. Komentáře k reálné politice jsem se dočkal jedinkrát, a to když doktor Sloboďan hovořil o obtížnosti makroekonomické predikce. Jeho větu si pamatuji doslovně: "Já vím, že se při výuce nemá mluvit o politice, ale fakt, že je prezidentem Trump, zřejmě bude mít vliv na světovou ekonomiku."

Příkladů mám podstatně více, pointa je však zcela evidentní: Pro západní způsob myšlení je prezentace vlastních politických názorů ze strany vyučujícího zcela běžnou (snad až nedílnou) součástí výuky, pro východní nikoli. A podle mých zkušeností z domoviny, v tomto smyslu rozhodně patříme na Západ. Proto tvrdím, že pánové jako Kartous, Janda, Mitrofanov, Pehe, Horký a další z nekonečné řady jim podobných se vůbec nemusí bát posunu našeho státu na východ. O naši nastupující generaci bude v českém vzdělávacím systému dobře postaráno.

Poznámka první:

Na legitimní a nabízející se námitku, totiž že v totalitním státě, kterým Rusko je, se vlastní (protirežimní) názory říkat nesmějí pod hrozbou minimálně ztráty místa, odpovím hned. Jednak většina přednášejících nemá problém si v případě potřeby najít místo na dobré, tím méně špatné, západní univerzitě či finanční instituci – většina jich v takových pracuje/pracovala, někteří mají na Západě dlouhodobé povolení k pobytu či dokonce občanství (například zmíněný doktor Sloboďan je trvalým českým rezidentem).

Dále, Petrohrad je nejliberálnější město v Rusku a HSE nejliberálnější univerzita v Petrohradě. Vážně není problém kritizovat prezidenta nebo poměry ve federaci (ověřeno); ten nastává až ve chvíli, kdy se účastníte masové, nepovolené demonstrace. Nesvoboda společnosti má určitě vliv, zrovna v tomto případě jej však považuji za minimální.

Poznámka druhá:

Těch příkladů konfrontace Západ/Východ mám mnohem víc, třeba příběh Portugalce, Rakušanky a Čecha. Teorie ekonomického růstu vedené bývalým Sloboďanovým studentem z Prahy, doktorem Koljužnovem, nebyly právě snadné – pokročilá ekonomie vyžaduje poměrně slušnou znalost matematiky. Každý asi ví, jak je na tom české školství s matematikou, a na západ od nás to není lepší. Ale zatímco Čech spolu s Rusy sklopil uši a šrotil rovnice, Portugalec s Rakušankou přišli na jedinou přednášku. Posléze vyrazili na studijní oddělení s žádostí, aby se z předmětu odebrala matematika, a že místo dvou úkolů (jejichž řešení zabralo v součtu 20 stránek ((ne)rovnic)), průběžného testu a zkoušky (podobného typu), chtějí předmět ukončit napsáním eseje. Skutečně by mě zajímalo, na jakou stranu v tomto kontrastu Česká republika patří.

Poznámka třetí (update):

Abych předešel mylnému subjektivnímu výkladu smyslu textu (obligátní pasáž): Netvrdím, že pan Gerry je blb (naopak, je to jeden z nejlepších učitelů, co znám), netvrdím, že teorie veřejné volby je kravina (naopak, je to jeden z nejlepších kurzů, co jsem měl). Dále netvrdím, že Rusko je země zaslíbená a Západ prohnilá díra (dokonce si to ani nemyslím) ani netvrdím, že se Česká republika má stát monarchií v čele s carem a přijmout rubl jako národní měnu. Nic z toho sice v textu ani v mojí hlavně není, ale vzhledem k interpretačnímu kontextu v Čechách je nutné tuto poznámku napsat (soudě podle reakcí na tento článek a další mé příspěvky).

Autor: Marek Soukup | pátek 16.6.2017 19:04 | karma článku: 29.05 | přečteno: 1505x

Další články blogera

Marek Soukup

Že jim není hanba...

Jelikož studuji v Petrohradě, útok na metro se mě týká trochu více, než většiny mých spoluobčanů. A když vybuchne bomba v metru, které denně používáte, tak už vás to donutí přemýšlet.

6.4.2017 v 20:00 | Karma článku: 42.33 | Přečteno: 2432 | Diskuse

Marek Soukup

Saint-Simon, EU a nová demokracie

Na počátku devatenáctého století existoval ve Francii vlivný politicko-ekonomický směr zvaný Saint-Simonismus. Článek je pokusem o nalezení paralel mezi idejemi tohoto směru a současným Západem.

8.7.2016 v 12:27 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 561 | Diskuse

Marek Soukup

Migrace, teroristé a institucionalismus

To, co dnes hýbe Evropou, se dá shrnout pár slovy: migrace, islámský terorismus. Je nasnadě, že jako jedna z velkých otázek se nabízí souvislost obou jevů.

25.3.2016 v 12:18 | Karma článku: 25.22 | Přečteno: 770 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Menclíková

To je dost, táto, žes mě konečně taky někam vyvez

Jak Jason slíbil, tak se taky stalo. Dvoudenní výlet - jupííí! Jedeme až úplně na jih do Bluffu - nejjižnější město na Jižním ostrově, proslulý vynikajícíma ústřicema (FUJ, těch já se teda určitě zdržím).

21.8.2017 v 14:33 | Karma článku: 13.67 | Přečteno: 457 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ke zpožděnému letu z Hurghady

Jako relativně častý klient společnosti Travel Service na linkách mezi Prahou a některými z rudomořských letišť v Egyptě jsem věnoval pozornost dění kolem zpožděného letu Hurghada – Bratislava.

21.8.2017 v 12:40 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 1020 | Diskuse

Petr Kahanek

Land Ho! Island & Faerské ostrovy, 1. část

"Lodí? Proč lodí?" Vlastně úplně neumím říct. Protože jsem chtěl zažít ten pocit, kdy je všude kolem kam oko dohlédne jen voda. Protože se tak dají udělat Island i Faery přijednom. Protože nesnáším přestupy a smýkání zavazadel...

21.8.2017 v 8:30 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 167 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 206: Na nejvyšší horu Walesu - bájemi opředený Mount Snowdon

Horská ozubnicová železnice k vrcholu nejvyšší hory Walesu Mt. Snowdon byla slavnostně otevřena v r. 1896 a 2 vlaky vypraveny nahoru. Lokomotiva č. 1 "Lady" s dvěma vozy ztratila nad sebou kontrolu, vykolejila a sjela dolů z hory

21.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 4.87 | Přečteno: 89 | Diskuse

Petr Havránek

Suchdol nad Lužnicí

Když se manželka svěří svým kamarádkám, že na víkend vyráží s rodinou do Paříže, může to u některých vyvolat i závist, ale jen co dodá, že se nejedná o velkoměsto na Seině, ale o kemp nedaleko Suchdola nad Lužnicí, vše je jinak...

21.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 864

Někdy až moc přemýšlející věčný nespokojenec s podivnou vlastností hledat alespoň třetí strany mincí. Mimo to student ekonometrie, ekonomie a mezinárodních vztahů. Ale to už není tak podstatné :)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.