Školní potíže
Dost možná to tak je – to záleží čistě na tom, co člověk od života čeká a co k tomu tím pádem potřebuje. Nicméně je to problém pouze, pokud hovoříme o základní škole. Další participace v instituci školství je čistě dobrovolná, proto, pokud mám pocit, že je zbytečná, nic mě nenutí této instituce využívat. Pravda, na střední škole ještě můžeme hovořit o rodičovské paternalistické moci, nicméně mně zaráží především trvalá ‚kverulace‘, kterou slýchám dnes a denně ve vysokoškolském prostředí, typizovaná větou „To mi v životě k ničemu nebude.“ Co nutí mladé lidi, aby trávili čas způsobem, který je podle nich bezesmyslný?
Důvody pro neznám, nicméně znám důvody proti. Známe pojem fiskální iluze, který situaci dokonale popisuje. Ačkoli je u nás vysoké školství bezplatné, žehrající studenti by si měli uvědomit, že nic není zadarmo a to, že trpí na cvičeních a místo přednášek chodí nadávat do hospody za rohem, je hrazeno z kapes jejich spoluobčanů, vůči nimž by měli mít alespoň nějakou zodpovědnost.
Dalším faktem je, že čas je vzácným zdrojem a pokud je jím mrháno na nesmyslnou činnost, jedná se o zbytečné plýtvání. Je pravda, že často vyhazujeme peníze za neužitečné a zbytečné věci, nicméně podle mě je vyhození pěti let života do koše mnohem vážnější ztrátou. U budoucích ekonomů je to zvlášť hořce úsměvné. Jak může někdo radit jiným, když nedokáže dobře hospodařit ani s tak elementární věcí, jako je jeho vlastní čas?
Lze namítnout, že vysoké školy neposkytují praktické vzdělání. To je dost možná pravda. Ptám se: Měly by? Moje odpověď je záporná. Myslím, že vysoké školství by mělo nabízet především teoretické vzdělání a soukromý sektor praktické. Proč? Je to efektivnější. Firmy na trhu dokážou mnohem pružněji reagovat na to, jaký účetní program je zrovna třeba umět ovládat. Ale nemají kapacitu na to, aby zaměstnance seznamovaly s obecnými principy účetnictví. Na vysokých školách je situace opačná. Pokud si myslím, že je teoretické vzdělání k ničemu, pak mám na výběr celou škálu praxí, stáží a trainee programů. (Drobná zlomyslná poznámka: Aktivní zapojení do praxe však naráží na to úskalí, že pro to je třeba vyvinout nějakou vlastní aktivitu, což je proti pohodlnému životu sponzorovanému rodiči a spoluobčany zřejmě příliš náročné.)
Často slýcháme o tom, že svoboda je nejvyšší hodnota, kterou máme. Politici zhusta prohlašují, že ti a ti nám chtějí sebrat naši svobodu… Co je však skutečná svoboda? Svoboda neznamená pouze mít možnost dělat to, co chci. Skutečná svoboda je skutečně dělat to, v čem vidím smysl. Pokud nemáme možnost dělat to, v čem vidíme smysl, jsme nedobrovolně nesvobodní. Pokud tuto možnost máme, ale nevyužíváme ji, pak jsme dobrovolně nesvobodní. Chápu, když se lidé bouří proti nedobrovolné nesvobodě. Avšak dobrovolná nesvoboda je pro mně zcela nepochopitelný paradox.
Mnoho lidí je svobodných. Někteří studují, jiní pracují, jiní to kombinují. Ale proč stále slyším tolik hlasů zpochybňujících smysl a formu školství z úst lidí, kteří jsou jeho součástí a nemíní tento stav měnit? Pro mě je to pokrytectví. Je to jako nakupovat drahý a nekvalitní chleba namísto levnějšího a kvalitního. A pak si na něj stěžovat. Vskutku, nepochopitelné.
Co je řešením? Odstranění lenosti? Náhlé rozšíření smyslu pro zodpovědnost? To zní trochu jako utopie. Zpoplatnění vysokého školství? Myslím, že by docela stačilo zrušit nadpoloviční většinu českých vysokých škol. Pak by studovali ti, kdo skutečně chtějí bez ohledu na společenskou vrstvu. Zbytek by měl šanci ukázat, jak vážná je jejich touha po praxi.
Marek Soukup
Východ versus Západ: Příběh dvou profesorů
Varování před posunem naší republiky na východ se většinou týkají politiky a ekonomiky. Coby studenta mě však zajímá zejména povaha vzdělávacího systému. Díky pobytu v zahraničí jsem dostal možnost srovnání - tady je.
Marek Soukup
Že jim není hanba...
Jelikož studuji v Petrohradě, útok na metro se mě týká trochu více, než většiny mých spoluobčanů. A když vybuchne bomba v metru, které denně používáte, tak už vás to donutí přemýšlet.
Marek Soukup
Saint-Simon, EU a nová demokracie
Na počátku devatenáctého století existoval ve Francii vlivný politicko-ekonomický směr zvaný Saint-Simonismus. Článek je pokusem o nalezení paralel mezi idejemi tohoto směru a současným Západem.
Marek Soukup
Migrace, teroristé a institucionalismus
To, co dnes hýbe Evropou, se dá shrnout pár slovy: migrace, islámský terorismus. Je nasnadě, že jako jedna z velkých otázek se nabízí souvislost obou jevů.
Marek Soukup
Řešení migrační krize
Myslím, že diskuse věnovaná migrační krizi se na všech úrovních většinou točí okolo rétoriky a existuje velmi málo skutečných a konkrétních návrhů řešení. Toto je pokus o zlepšení současného stavu.
Marek Soukup
Říkej mi, jak chceš
Je to jako křičet na děti. Mnozí rodiče to jistě dobře vědí a já coby o deset a dvanáct let starší bratr jsem si toho také všiml - čím více člověk řve na zlobivé dítě, tím méně je to efektivní.
Marek Soukup
Země buranů a plačících hadů
Skloňování fráze "polarizace společnosti" je čím dál častější. Kdo polarizuje? Jak? A co jsou vlastně zač tyto póly?
Marek Soukup
O neexistenci evropských hodnot
V poslední době jsme o "evropských hodnotách" slýchali dokonce ještě častěji, než jindy. Co je ovšem pozoruhodné, toto slovní spojení zaznívá ze všech stran konfliktu. Otázka je nasnadě - co jsou tyto hodnoty?
Marek Soukup
Konec otázek, čas odpovědí
Svět je příliš složitý. Doba je uspěchaná. Informací je příliš mnoho. Podobná hesla slýcháváme denně a nezřídka se s nimi sami ztotožňujeme. Myslím, že často právem. Každý člověk je součástí obrovské soustavy institucí, například bank, pojišťoven nebo zdravotnických zařízení, musí vstřebávat stále nové informace, ať už z povinnosti nebo proto, aby byl takříkajíc v obraze a nakonec je toho tolik, že už mu nezbývá ani čas na spánek a už vůbec se nemůže věnovat svým koníčkům či rodině. Společenský systém, ve kterém žijeme, se stal příliš komplikovaným na to, aby bylo možno v něm spokojeně žít. Je to paradox – lidstvo od svého počátku hnala vpřed touha po ulehčení práce i života. Jak je možné, že jsme se dostali k neudržitelné podobě dnešního světa?
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 902x